MALÝ KRŮČEK PRO LIDSTVO, VELKÝ KROK PRO MĚ

Stanovil jsem si velkou osobní výzvu na celý rok 2016. Vyrazit každý měsíc přenocovat ven. A jak to bývá, začátky jsou těžké… Především přesvědčit své lenivé a pohodlné já, vystoupit z komfortní zóny a vyrazit za dobrodružstvím. Ještě když venku bylo pod nulou.

přispěl Marek Liška

Kam se jede

  • Les, který je lokální a dojdeme do něj pěšky z domova.

Zajímavosti a doporučení z místa

  • Tábořiště s ohništěm a posezením.

Náš příběh

Předsevzetí
Co většinou děláte v lednovou sobotu v podvečer, když je venku sychravo a zima? Já si zabalil svůj batoh, protože jsem vyrazil nocovat ven. Zní to tak trochu jako bláznovství, vyměnit teplo domova za spaní venku. Mě to taky tak ze začátku připadalo. Ale byl jsem rozhodnut začít plnit své novoroční výzvu.
 
Taška plná dřeva
Před domem jsem se setkal se svým kamarádem Kubou, který do toho šel společně se mnou. Pro jistotu, aby se nám začínajícím trempům podařilo založit oheň, vzali jsme si sebou pár třísek a polínek. No vlastně vzali jsme jich plnou tašku, takže jedno ucho chňapl já a druhé Kuba. Namířili jsme si to do Černého lesa, kousek od domova. Nebylo potřeba nikam dojíždět. Stačilo se sbalit a vyrazit. Měli jsme lehkou představu kam jít kempovat a tak jsme plynule postupovali po turistické stezce k našemu cíli.
 
Tábořiště
Když jsme dorazili do našeho cíle, bingo! Lavička se stolkem uprostřed lesa! Postavili jsme stan a připravili ohniště. Do toho zasyčelo víčko lahváče a přiťukli jsme si na nová dobrodružství, která nás letos čekají. Popíjeli jsme pivko u ohýnku opékáli jsme si svou večeři. Do toho jsme si povídali historky a vůbec o životě, jako takovém. Všudy přítomný klid lesa a pohoda přírody mě pohladila po duši. V dnešní uspěchané době je tohle luxus, který mé tělo a duše potřebuje. S čistou hlavou jsme ulehli lehce po desáté do stanu.
 
Kosa jako z nosa
Ráno bylo venku pěkně mokro, protože v noci pršelo. Noc byla krušná. Po dlouhé době jsem opět spal venku a každé šustnutí mě probouzelo. Na chvíli jsme však usnul. Kuba měl ke všemu tomu spacák, ve kterém klepal kosu, takže se o usnutí jenom snažil. Verdikt? I když jsme se do růžova nevyspali, tak mikrodobrodružství má své kouzlo vypnout, zrelaxovat se a užívat si přítomnost okamžiku. Nevnímat chvíli rychlost dnešního světa a zpomalit je pocit, který skvěle připraví tělo na další pracovní týden. Už teď vím, že v tomhle budu i nadále pokračovat, protože mikrodobrodružství je něco více, než jít jen ven přespat.

Statistika

VZDÁLENOST

4,8 KM

POČET DNÍ

1

NASTOUPÁNO

10 VM

MISE

VYRAZIT PŘESPAT VEN

Komentáře

ZŮSTAŇME V KONTAKTU

Chceš-li od nás 1x za 8 týdnů zprávu o nových reportech, příbězích, recenzích.., 

Nechte nám na sebe kontakt. Díky!

Na email jsme ti zaslali email k potvrzení registrace