VZHŮRU NA ROZHLEDNU

Zimní čas není nejpříznivější období, kdy jít venku stanovat. Alespoň pro ty z nás, kteří spíše preferujeme teplo. Co už. Pokud chceme něco zažít a vidět, doma to nepůjde. Je potřeba se sbalit a vyrazit třeba na rozhlednu. Ta poskytuje dobré zázemí, kde si večer ustlat. A o tom tohle vlastně celé je!

přispěl Marek Liška

Kam se jede

    • Rozhledna Kabátice je 22 metrů vysoká a nabízí hezké výhledy na Frýdek-Místek, přehradu Olešná a přilehlé okolí. Je celoročně volně přístupná. V okolí rozhledny najdeme posezení a ohniště. Pod rozhlednou je možnost stanovat, nebo bivakovat přímo na rozhledně.
    • Chlebovice u Frýdku-Místku, startovní bod k rozhledně Kabátice a dalším zajímavým místům v okolí.

    Zajímavosti a doporučení z místa

    • Vrchol Kubánkov je se svými 660 m.n.m. nejvyšším vrcholem Palkovických hůrek. Vede k němu přímá turistická stezka od rozhledny Kabátice. Na vrcholu nalezneme telekomunikační věž a posezení.
    • Včelařské muzeum Chlebovice nabízí skvělou možnost jak strávit nedělní dopoledne po dobrodružství na Palkovických hůrkách. Najdeme tady včelařské muzeum, včelařský skanzen, naučnou zahradu včelařsky významných rostlin, naučný včelín a včelařskou prodejnu. Včelařské muzeum v Chlebovicích se považuje za jedno z největších v České Republice.
    • Jídlo a pití. Po cestě na rozhlednu, popř. vrchol Kubánkov, není žádné občerstvení, ani hospoda.
    • Studánky se v blízkosti rozhledny nenacházejí. Polohu vzdálenějších studánek v okolí Kabátice, naleznete např. na Mapy.cz – turistická mapa.

    Náš příběh

    Dobrodružství čeká za dveřmi
    Byla zima a sníh, všude kam ses podíval. Až mi z toho šel doma mráz po zádech. Co už. Dobrodružství doma na zadku nezažiješ, říkal jsem si. Zazvonil jsem na kamaráda Kubu, sedli jsme společně do auta a uháněli do Chlebovic. Měli jsme namířeno na mé oblíbené místo. Pálkovické hůrky. Konkrétně jsme si vyhlídli rozhlednu Kabátici.
     
    Strmý výstup s taškou plnou dřeva
    Dojeli jsme pod vrchol, kde se tyčí rozhledna. Hodili jsme bágly na záda a z auta vytáhli velkou tašku plnou dřeva. Byla těžká jako prase. Takže jsme ji vzali oba za jedno ucho. Teď už stačilo se vyškrábat na vrchol strmmou sjezdovkou, po které vede pěšinka přímo k rozhledně. Tedy spíše vedla. Bylo tu sněhu jako na Sibiři, tak že jsme se sněhem brodili téměř až po kolena. Během cesty vzhůru jsme se pořádně zapotili. Taška plná dřeva a hluboký sníh, nám dal pořádně zabrat. K rozhledně jsme dorazili, zatímco se začalo stmívat. K našemu úžasu zde bylo ohniště s lavičkou. Tudíž všecko co si jako mikrodobrodruzi můžeme přát.
     
    Stan na rozhledně
    Taška plná dřevěných polínek se nakonec vyplatila. Navrcholu nejenže byla nouze o dřevo, ale když už bylo, bylo mokré. Takto jsme snadno rozdělali ze suchách nasekaných třísek a polínek oheň a vytvořili pevný základ. Vůbec jsme z našich zásob vydrželi hořet skoro celý večer, aniž bychom museli pobíhat po lese a sbírat dřevo. Pivečko nechybělo. Bez toho to prostě nejde, i když je řádná kosa! Když už se schylovalo jít spát, nastala otázka, kam postavit stan. Okolí rozhledny nabízelo pár vhodných míst, ale vzápětí přišel ten bláznivý nápad… Co postavit stan na rozhledně, tázal se jeden z nás toho druhého. Tak se šlo stavět stan na rozhlednu. Možná si teď říkáš, proč jednoduše nezalezli do spacáku a stavěli stan na rozhledně… Důvod byl jednoznačný. Kuba si před pár dny stan koupil a chtěl jej zkusit postavit. Tak jsme jej postavili. Nicméně se ten večer nahoře celkem rozfoukalo a vítr se pěkně opíral i do stanu. Ten držel jako přibitý, ale furt šustěl a nedalo se dlouhou dobu usnout. Kuba se po hodině naštval, ze stanu vylezl a šel spát o podlaží níže. Já to nějak překousl a nakonec se mi podařilo taky usnout.
     
    Žiješ voe?
    Ráno jsem vstanul a šel se podívat na Kubu, kde si vůbec ustlal a jestli vůbec žije, protože neměl zimní spacák… 😀 Naštěstí jsem jej našel a byl dokonce živ a zdráv. Domluvili jsme se, že si ještě uděláme pořádnou snídani. Vytáhli jsme si vařiče a udělali teplý čaj a dali si něco dobrého k snědku. Není nad to si užít kolem sebe ten klid, který nás obklopuje. Jako by se najednou zastavil čas… Po snídani šampiónu jsme se dali do balení a úklidu odpadků, které jsme vyprodukovali. Vzápěti jsme sbaleni vyrazili po sjezdovce zpátky k autu. (Kdo bude mít zájem si výlet prodloužit a zpestřit, může vyrazit na Kubánkov, nebo do včelařského muzea v Chlebovicích.) Domu jsme dorazili lehce zmrzlí, avšak plní elánu a nových zážitků, které nás budou hřát u srdce, do konce života.

    Statistika

    VZDÁLENOST

    1,8 KM

    POČET DNÍ

    1

    NASTOUPÁNO

    122 VM

    MISE

    ROZHLEDNA KABÁTICE

    Komentáře

    ZŮSTAŇME V KONTAKTU

    Chceš-li od nás 1x za 8 týdnů zprávu o nových reportech, příbězích, recenzích.., 

    Nechte nám na sebe kontakt. Díky!

    Na email jsme ti zaslali email k potvrzení registrace